Všetky vaše výtvory (poviedky, fotky , básne, atď.) posielajte na emailovú adresu : thevampirediariesblogsk@gmail.com. Budú zverejnené s vaším menom. :)

Vampires Life 1. KAPITOLA

8. dubna 2016 v 18:35 | Katie |  Vampires Life
Ahoj,
Mám tu první kapitolu Vampires Life. Bohužel je dost krátky, ale vecpala jsem tam flashback.
Ještě než se pustíte do čtení tak bych chtěla upozornit, že tahle story nijak nenavazuje na děj TO a vlastně jsem si z ní vzala pouze postavy!
Doufám, že se vám bude první kapitola líbit a budu ráda za každý názor.
Katie



Vešli jsme do velkého domu, rozhlédla jsem se a vybavilo se mi vše, co jsem zde před rokem zažila.
"Elijah (p.a. nevím jak to vyskloňovat), Kole?" Oslovila Rebekah své sourozence
"Co je Rebeko?" ozval se brunet v obleku, a jak mile mě spatřil, zarazil se stejně jako já
"Máme hos.." zarazila se nad našim pohledem
"Ahoj, Kole" Oslovila jsem bruneta stojícího opodál a obejmula ho
"Co tu děláš? Neutíkala si odtud, když jsi, se proměnila?" nadzvednul obočí.
"Časy se mění a já se vracím do New Orleans" otočila jsem se směrem na Elijaha
"Můžu si s tebou promluvit?" oslovil mě a než jsem stihla odpovědět, objevil se ve dveřích další člen původní rodinky
"Kolikrát ti to mám říkat? Ta je moje" promluvil
"A kolikrát to má mám říkat já tobě Klausi, to že jsi mě proměnil, neznamená, že jsem tvoje" převrátila jsem oči v sloup
"Tak proč si tady?" tentokrát nadzvednul obočí on
"Neslyšel si? Vracím se zpět" odpověděla jsem na jeho otázku a položila svou "Kde je Finn?" Klaus se zasmál
"Aha, ty to nevíš" zasmál se a pokračoval dál "Nechal jsem ho spát dlouhým spánkem"
"Jo to je ti podobný, kde je jeho rakev?" zkřížila jsem si ruce na prsou
"Opravdu myslíš, že ti to řeknu?" zasmál se ještě jednou, probodla jsem ho pohledem a otočila se na Elijaha
"Chceš si teda promluvit?" přikývl, vyšla jsem ven z domu a vydala se k místu, kde jsme chodily předtím, než jsem odešla
"Co tě donutilo odjet?" začal mluvit, když jsme se posadily na zídku
"Tvůj vypatlanej hybridí bratr mě proměnil v upíra" odpověděla jsem klidně
"Ale ty jsi neutekla jenom před Nicklausem, utekla jsi před Rebekou, Kolem, Finnem a hlavně přede mnou" řekl a to mi vrátilo vzpomínky

***FLASHBACK***
"Musíš se napít" promluvil na mě Elijah, ale já jsem nechtěla
"Nemůžu se napít" odvětila jsem, protože představa, že budu jedním z nich, se mi hnusila
"No tak Charlotte" zažadonil lehce Kol, ale byl spíš naštvaný
"Nemůžu být jedna z vás" pokračovala jsem v odmítání napít se krve ovládnuté blondýny, která stála před postelí, na které jsem ležela
"Tak co už se napila?" najednou se rozrazily dveře a v nich stál Klaus, který se mi hnusil víc než obvykle
"Nepomáháš Nicku" ozvala se Rebekah, která stála v rohu místnosti
"No tak napij se" pokračoval v přemlouvání. S každým jeho slovem se mi stále víc a víc začaly prořezávat tesáky
"Udělej to, já vím, že to chceš udělat, nebraň se tomu" pořád mě nepřestával přemlouvat "Je to prosté, stačí se zakousnout"
"Dobře, udělám to" zařvala jsem, abych ho přerušila. Vítězoslavně se usmál
Zvedla jsem se z postele a pomalu přešla k dívce, které nemohlo být ani dvacet a už měla umřít. Pomalu jsem se nahnula k jejímu odhalenému krku a zakousla se. Horká krev mi začala proudit do žaludku a já cítila, jak jsem čím dál silnější a silnější.
"Už přestaň Charlotte" pokusil se mě zastavit Elijah "Charlotte zabiješ jí" pokračoval, ale já si stále přišla hladová.
"Nechceš jí přece zabít, že ne?" pokoušel se dál, ale já stále pokračovala do té doby, než jsem nedopila poslední doušek.
Pustila jsem bezvládné tělo na zem a otočila se na Klause
"Jsi spokojený?" prošla jsem kolem něho, seběhla schody a vyšla ven ze dveří.
S prvním slunečním paprskem mnou projela bolest, vyšla jsem ještě dál a s každým svým krokem jsem zvyšovala svou bolest. Vyšla jsem na volné místo, kde nebyl ani kousek stínu a sedla si na zem. Moje kůže vzplála, přesně jak bylo mým cílem.
"Charlotte!" zařval Elijah a upíří rychlostí se dostal ke mně a přes mou nechuť mě stejně rychle donesl do domu"
"Proč jsi to udělala?" zeptal se mě, když se mi kůže zacelila
"Nechápeš to? Já chci umřít, nikdy jsem nechtěla být upír, hnusila se mi ta představa a podívej na mě, jsem upír" zakřičela jsem
***END OF FLASH BACK***

"Charlotte?" oslovil mě
"Promiň, zamyslela jsem se" zatřepala jsem hlavou a otočila jsem se na něj
"Proč jsi mě opustila?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama