Všetky vaše výtvory (poviedky, fotky , básne, atď.) posielajte na emailovú adresu : thevampirediariesblogsk@gmail.com. Budú zverejnené s vaším menom. :)

New Vampire - One Shot

23. dubna 2016 v 11:35 | Katie
Rozhodla jsem se napsat svojí první jednodílovku, opravdu je to moje první, jsem zvyklá to rozepsat všechno do x kapitol a tady jsem to postě musela vecpat do jedné, ale doufám, že se bude spoň trochu líbit
Připomínám, že na mém blogu je soutěž s TVD a byla bych ráda, kdyby jste se zapojili ZDE
Katie


Pomalu jsem otevřela oči a posadila se na tvrdé posteli. Rozhlédla jsem se kolem sebe.
Čtyři betonové stěny s jedním malým okýnkem, kterým by nikdo nikdy neprolezl, ale i přesto na něm byly mříže. Uprostřed místnosti byla volná židle a já nechápala proč tam je, vlastně jsem nechápala ani proč jsem tu já.
Najednou se otevřely betonové dveře a v nich se objevil brunet v kožené bundě.
"Zdravím lásko" oslovil mě a přišel blíž. Pokusil se mi dát ruku na tvář, ale já uhnula.
Chytil mě pod krkem silou, kterou jsem ještě nikdy nezažila, a postavil mě na nohy
"Když mi budeš odporovat, bude to ještě horší" po jeho slovech jsem se přestala hýbat a on mě pustil
"Kdo jsi?" vykoktala jsem ze sebe
"Niklaus Mikaelson" odpověděl prostě. To jméno mi bylo povědomé, ale nedokázala jsem si ho spojit
"Abych byl upřímný, většina lidí se mě ptá spíš, co jsem zač" posadil se na židli, nad kterou jsem před chvílí uvažovala
"Tak co jsi zač?" zeptala jsem se
"Hybrid, vlastně původní hybrid" odpověděl prostě, ale já nevěděla, o čem mluví
"Napůl upír a na půl vlkodlak" vysvětlil
"Proč jsi mě unesl?" položila jsem otázku
"Měl jsem hlad, zalíbila ses mi, ale když jsem k tobě přišel, začala si mě fascinovat. Z venku nevinná, ale vevnitř stejný netvor jako já"
"Proč to děláš?" vyslovila jsem další otázku
"Vidíš, tohle mě na tobě fascinuje, víš, co jsem zač, bojíš se, ale přitom si nemůžeš pomoct a dáváš mi stále další otázky
"Proč to děláš?" položila jsem stejnou otázku jako předtím
"Ruku" rozkázal. Nechápavě jsem natáhla ruku před sebe.
Najednou se z normálně vypadajícího člověka, stal upír, takový jak ho popisují v knihách. Pohladil mě po ruce, lehce jsem sebou škubla, ale tu ruku tam nechala. Překvapeně se na mě podíval a pak se zakousnul.
Cítila jsem, jak mi vysává krev, čekala jsem, že mě zabije, ale on po chvíli přestal.
"Proto" podíval se na mě a ukázal mi svou tvář pořádně.
Pomalu jsem vstala a natáhla svou druhou ruku blíž k jeho obličeji, tentokrát jsem byla fascinovaná já jím. Chtěla jsem se ho dotknout, ale když jsem měla ruku těsně u jeho obličeje, chytnul mi ji
"Být tebou tak to nedělám" upozornil mě a pokynul mi, abych si sedla zpět na postel. Poslušně jsem to udělala
"Donesu ti něco k jídlu" vydal se k tlustým dveřím, které byly celou dobu dokořán.
Nezavřel je, ani teď, věděl, že jsem až moc fascinovaná, na to abych utekla a i kdybych to zkusila, nepodařilo by se mi to.
***
"Klausi, musíš jí pustit" zařval brunet obleku na mého únosce
"Proč bych to dělal Elijahu?" zeptal se arogantním tónem
"Chce tu být?" nadzvedl obočí, jak jsem pochopila Elijah
"To nevím"
"Předpokládám, že se nemusím ptát, jestli tu chceš být" řekl na půl v otázce Elijah
"Vlastně sama nevím" připustila jsem. Dívala jsem se mu do očí, ve kterých se značilo překvapení
"Počkat tobě nevadí, že tu si?" nadzvedl obočí. Zatřásla jsem hlavou, abych ukázala, že ne
"Tak jí aspoň pusť nahoru" otočil se zpět na Niklause. Ten kývl a pokynul rukou, abych šla za ním
Vyšla jsem ze dveří místnosti a ocitla se v ještě víc chladné chodbě, která byla opět z betonu, a osvětlovalo jí pouze jedno světlo. Kulhala jsem, protože podpatek na jedné z mých byl zlomený. Zastavila jsem se a boty si vyzula. Dorazili jsme k točitému schodišti, po kterém jsme začali stoupat nahoru.
S posledním schodem mě oslepilo náhle světlo, dala jsem si ruku před oči a rozhlédla se po pokoji, který jsem nezdál vůbec nijak nezvyklí.
"Pojď nahoru, dám ti něco, do čeho se můžeš převléct" pokynul Elijah a já ho následovala po dalších schodech
"Ty jsi ty taky hybrid?" zeptala jsem se ho, zatím co jsme vycházeli schody
"Ne to je jenom Niklaus, já a mí další sourozenci jsem původní upíří" vešli jsme do jednoho z pokojů.
Elijah se vydal k velké skříni, která zabírala celou jednu zeď
"Koukám, že to neudělal poprvé" zkonstatovala jsem
"Vlastně tu ještě nikoho nepřivedl, buď všechny zabil, nebo ovládnul, aby zapomněli" otevřel skříň a ukázal mi, abych si vybrala, co chci
"Elijaši? Můžeš mi říct, proč se mi hrabeš ve skříni?" ozval se ženský hlas a vyšla zpoza dveří skříně
"Niklaus má hosta, který potřebuje půjčit oblečení" vyšla jsem zpoza dveří skříně a vzhlédla do modrých očí blondýnky
"Počkat Niklaus má hosta?" Elijah kývl "A ta holka tu chce být?" opět přikývl "Ovládl jí?" zakývala jsem do strany v náznaku ne
"Tak to nevíš, co jsme zač, že?" nadzvedla obočí
"Původní upíří" odpověděla jsem prostě
"Sice si myslím, že jsi blázen, ale na" podala mi jedno ze svých triček a kalhoty.
"Díky" vzala jsem si od ní oblečení
"Koupelna je támhle" ukázala směrem ke dveřím a společně s Elijašem odešli z místnosti
Rozhlédla jsem se po pokoji a všimla si hodin na nočním stolku, které ukazovali čtvrt na jedenáct večer. Vešla do dveří, které mi Rebeka ukázala a sundala si šaty, které byly celé potrhané a špinavé, takže jsem se divila, že vůbec držely v jednom kuse
Vlezla jsem do sprchy a konečně jsem zapnula vodu a cítila, jak ze mě smývá všechen stres, i když jen na chvíli.
Přemýšlela jsem nad tím, co řekl Elijah "Vlastně tu ještě nikoho nepřivedl" a celkově nad událostmi dnešního dne, možná jsem naivní, ale myslím, že ho dokážu změnit
Vypnula jsem vodu a šáhla po osušce, do které jsem se utřela. Oblékla jsem si věci, které mi Rebekah půjčila a vyšla z koupelny.
Seběhla jsem schody a ocitla se v obýváku, kde na mě už čekal Klaus
"Musíš, být unavená pojď, ukážu ti tvůj pokoj" popohnal mě zpět nahoru
Vešla za ním do pokoje, který sousedil s tím Rebečiným.
"Elijah mi řekl, že sis ještě nikoho nepřivedl, proč mě ano?" posadila jsem se na vysokou postel
"Říkal jsem ti, že mě fascinuješ" opřed o dveře "Proč ty si chtěla zůstat?" sledoval každý můj pohyb
"Ty mě taky fascinuješ" postavila jsem se a přešla k němu. Opět jsem natáhla ruku k jeho obličeji, jako tam dole, ale tentokrát mě nezastavil a já se ho mohla dotknout.
1 MONTH LATER
"Lucy Graham, nevím jak, ale dokázala si udělat to, o co já se snažil 1000 let za jeden měsíc" řekl uznale Elijah

"Já to věděla od první chvíle, kdy jsem ho viděla, věděla jsem že se dokáže změnit a může z něj být nový Niklaus Mikaelson"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama